TRASA A – Muži – 89 km / 3000 m, mapa trasy, start 7:00

Bufety: – pozice na mapě

• 10 km – Chata U Slona / průjezd areálem
• 39 km a 46 km – Chata „Na Sněžníku“
• 60 km – Kladské sedlo
• 72 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková
• cílový bufet / finiš

TRASA A – Ženy – 81 km / 2500 m, mapa trasy, start 7:15

Bufety:

• 29 km a 36 km – Chata „Na Sněžníku“
• 50 km – Kladské sedlo
• 62 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková
• cílový bufet / finiš

TRASA B – 56 km / 1750m, mapa trasy, start 9:30

Bufety:

• 14 km – Chata „Na Sněžníku“
• 27 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková
• cílový bufet / finiš

TRASA C – délka 17 km, převýšení 400m, mapa trasy, start 12:15

• Přednostní právo na start – mladší žáci a žákyně, starší žáci a žákyně

Bufet:

• cílový bufet / finiš

Ke stažení:

• pozice na mapě – bufety – QR kódy / PDF

DĚTSKÉ ZÁVODY – trasa v areálu, okruhy dle věku, rozpis v místě startu

• Dětské závody začínají v 10:00 v posloupnosti od nejmladších

TRASA A: 

• do 12. 5. 2024 / 620 Kč 
• do 26. 5. 2024 / 730 Kč
• do 5. 6. 2024 / 800 Kč
• na místě hotově / 900 Kč / 150 PLN / 35 EUR

TRASA B: 

• do 12. 5. 2024 / 570 Kč 
• do 26. 5. 2024 / 640 Kč
• do 5. 6. 2024 / 700 Kč
• na místě hotově / 800 Kč / 130 PLN / 30 EUR

Při online platbě kategorie kadetů a juniorů uplatňují slevu 100 Kč z aktuální částky startovného.

TRASA C: 

• do 12. 5. 2024 / 300 Kč 
• do 26. 5. 2024 / 350 Kč
• do 5. 6. 2024 / 400 Kč
• na místě hotově / 500 Kč / 80 PLN / 20 EUR

Při online platbě kategorie žáků uplatňují slevu 100 Kč z aktuální částky startovného.

DĚTSKÉ ZÁVODY:

• do 12. 5. 2024 / 100 Kč 
• na místě hotově / 150 Kč / 25 PLN / 6 EUR

---

Startovné zahrnuje: Start na jedné z tras závodu, startovní číslo, poukaz na kávu Bristot, nápoj od pivovaru Rohozec, servis měření času, občerstvení na trati a ve finiši, možnost mytí kola. Dětské startovné nezahrnuje občerstvení.

pátek, 7. června:

19:00 do 20:00 – výdej čísel, nové přihlášky

sobota, 8. června:

06:15 – 09:30 – výdej čísel, nové přihlášky

11:00 – 11:30 – výdej čísel, nové přihlášky / trasa C

07:00 – start trasa A – 89 km / muži

07:15 – start trasa A – 81 km / ženy 

09:30 – start trasa B – 56 km

10:00 – start dětských závodů do 10 let / od nejmladších

11:45 – vyhlášení dětských závodu do 10 let / dětská tombola

12:15 – start trasa C – 17 km

14:45 – vyhlášení trasa C 

15:00 – vyhlášení trasa B

16:00 – vyhlášení trasa A

16:15 – tombola

Doplňující informace k registraci a výdeji čísel:

• Kancelář závodu: parkoviště Chata U Slona – mapa
• Pro každý závod novou přihlášku lze uskutečnit min. 30 min před daným startem. 
  
• Platbu přihlášky je možno uhradit hotově nebo QR kódem okamžitou platbou před mobilní bankovnictví.
• Akceptujeme platbu v PLN a EUR.

Doplňující informace k vyhlášení: 

• Po vyhlášení dětí je pro všechny dětské účastníky připravena tombola, kterou losujeme ze startovních čísel. 
• V každé kategorii se vyhlašují první tři nejrychlejší jezdci, kteří obdrží věcné ceny a pamětní medaili.
• Prvních pět mužů a první tři ženy kategorie Elite na trase A získají prize money, věcné ceny a pamětní medaili.

V tento vyhrazený čas si můžete vyzvednout startovní balíček a také se do závodu zaregistrovat:

pátek, 7. června od 19:00 do 20:00

sobota, 8. června:

• od 06:15 do 09:30
• od 11:00 do 11:30 / pouze již pro trasu C

Doplňující informace k registraci a výdeji čísel:

• Kancelář závodu: parkoviště Chata U Slona – mapa
• Registrace naleznete ve stanu Skupiny ČEZ.
• Pro každý závod novou přihlášku lze uskutečnit min. 30 min před daným startem.
  
• Platbu přihlášky je možno uhradit hotově nebo QR kódem okamžitou platbou před mobilní bankovnictví.
• Akceptujeme platbu v PLN a EUR.

Doporučujeme sjednat si cestovní pojištění. Trasa A a B vedou také do sousedního Polska.

Všichni účastníci závodu jsou povinni dodržovat platná pravidla silničního provozu a pravidla závodu.

Parkování:

Pro závodníky je zajištěné parkoviště zdarma. Místo parkoviště naleznete níže v mapce. Pokud zaparkujete mimo vyhrazené místo, je parkování v obci zpoplatněno částkou 100 Kč/den. Neparkujte na místech vyhrazených pro návštěvníky resortu Dolní Morava. Na parkovišti ani v areálu nenechávejte svá kola a cennosti bez dozoru, za případnou ztrátu neručíme!

• Parkování – odkaz na bod na Mapy.cz

Parkování týmového obytného vozu v prostoru areálu je možné pouze pro týmová vozidla po domluvě na telefonním čísle 605 013 598. Jedná se o týmové vozy se zázemím pro několik osob v týmu. Parkování osobních vozidel a dodávek zde není možné. 

Parkování soukromých osobních vozidel je možné pouze na místech tomu určených. Doporučujeme využít autokemp V Zátiší (tel č. 602 456 310).

Porada vedoucích týmů:

Pokud máte otázky týkající se trasy UCI maratonu, přijďte na informativní schůzku do registračního stanu v pátek ve 20:00. K dispozici tu bude trasér závodu Véna Hornych. Prosíme vždy o vyslání jednoho zástupce týmu. 

Informace k trase:

Závod probíhá také na pozemních komunikacích. Respektujte proto pokyny pořadatelů a příslušníků Policie ČR! Upozorňujeme, že finální mapa se může lišit dle zpřístupnění cest v den závodu. Dodržujte vždy značení. Trasy budou značeny modro-bílými šipkami, nepřehledná místa budou zabezpečena pásmem nebo vyznačena na vozovce bílým značením. V případě dělení platí pro trasu B červená a pro trasu C žlutá šipka. V areálu bude dostupná mapa.

Děkujeme všem majitelům pozemků. 

Akce se koná na pozemcích Arcibiskupství olomouckého, na kterých hospodaří Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o, které umožnily konání akce.

Děkujeme za průjezd Horský areál Kraličák.

Akce je pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. Akce je realizována s přispěním Pardubického kraje.

Po stopách historické zemské hranice Moravy a na střechu Evropy, kde se potkávají tři úmoří.

Horskou obec Dolní Morava by jste podle názvu asi hledali na Moravě. Tato obec, která se stala moderním horským střediskem cestovního ruchu a turistiky, se ale nachází podle stávajícího územního členění krajů v Čechách v Pardubickém kraji. Ne vždy tomu tak bylo a historické zemské hranice Moravy v masívu Králického Sněžníku a Rychlebských hor, kudy vedou trasy závodu horských kol Prima CUP, jsou naším tipem pro výletem za historií.

Morava je historická země Koruny české a počátky Moravy jsou spojovány s příchodem Slovanů v 6. století a vznikem Velkomoravské říše. Název země souvisí s řekou Moravou, která pramení pod vrcholem Králického Sněžníku a protéká celou Moravou na jih, kde se vlévá do Dunaje. Horský masív Králického Sněžníku a Rychlebských hor tvoří přirozenou zemskou hranici. Na západě Morava hraničí s Čechami, na severu s nyní polským Kladskem a na východě s českým Slezskem. Na dvou místech jsou zde nedaleko od sebe dvě zemská trojmezí.

Když se v 18. století vyměřovala hranice mezi Rakouskem a Pruskem, byly zde osazeny kamenné hraniční mezníky. Asi dvě stě metrů pod vrcholem Králického Sněžníku se dodnes nachází v místě trojmezí vysoký kamenný hraniční mezník atypického tvaru. V minulosti na něm byly vyryty iniciály označení tří zemí, jejichž hranice se zde stýkaly: K.B. (Königreich Böhmen – Království české), M.M. (Markgrafschaft Mähren – Markrabství moravské) a G.G. (Grafschaft Glatz – Hrabství kladské).

Dnes se zde stýkají hranice Čech, Polska a Moravy. Zajímavostí je, že z nějakého důvodu nebylo trojmezí umístěno na vrcholku hory a tak vrchol Králického Sněžníku s nadmořskou výškou 1.423 metrů, lze považovat za nejvyšší na území Moravy. Tuto teorii podporuje i pramen řeky Moravy pod vrcholem a je logické, že vrchol nad pramenem řeky, která dala název celému území moravské země, bude jeho součástí. Oblast kolem pramene je tak celá na historickém území Moravy. Až níže hranici Moravy a Čech tvoří řeka Morava. Navíc se jedná v krajině o zcela dominantní horu dobře viditelnou z dálky a po značnou část roku s bílou sněhovou pokrývkou na vrcholku, která zvýrazňuje výšku a význam hory.

Podobně je vedena historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem i na hoře Praděd a Vysoké holi v Jeseníkách, kde vrcholy jsou na slezské straně hranice. Můžeme tak vyslovit názor, že podle historických zemských hranic, lze označit Praděd (1491 m.n.m.) za nejvyšší vrchol Slezska a Králický Sněžník (1423 m.n.m.) za nejvyšší vrchol Moravy. Na úbočí Pradědu sice bude nejvýše položené místo na Moravě, ale nebude to vrchol hory.  

Zajímavostí jistě je i to, že stávající katastry pozemků kopírují v masívu Králického Sněžníku historickou hranici z 18. století přesně tak, jak ji vyměřili tehdejší rakouští a pruští zeměměřiči na základě rakousko-pruské smlouvy o úpravě hranic z roku 1869. Možná právě proto, aby byly tyto vrcholy jednoznačně spojovány s jednotlivými zeměmi, hranice takto úmyslně vyměřili mimo vrcholy. Logické je, že to bylo ve prospěch vítězné pruské strany (území Kladska a Slezska). Králický Sněžník je i nejvyšší horou Kladska. Zde má název Kladský Sněžník (polský název je Śnieżnik Kłodzki, historický německý název byl Glatzer Schneeberg  nebo Grosser Schneeberg). Sněžníku se říkalo různě i na české a moravské straně, podle toho, kdo ho považoval za “svůj”. Grulicher/Králický a Spieglitzer/Špiklický ze strany od Nové Seninky a Starého Města.

 Když pojedete mezi borůvčím po hraničních singlech rychlebských hor, kde vede dlouhá trasa bikemaratonu Škoda Auto Dolní Morava, dojedete k podobnému kamennému hraničnímu mezníku. Nachází se na turistickém rozcestí nedaleko nejvyšší hory Rychlebských hor. Smrk (Fichtlich) 1126 m.n.m. a je místem trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. I tento původní hraniční kámen je dnes součástí státní hranice s Polskem.

Dnešní hranice krajů vedou bez souvislosti s historickými zemskými hranicemi a nezohledňují geografické hranice krajiny. Například horní tok řeky Moravy tvořil hranici Moravy a Čech a nyní vede hranice pardubického kraje východněji horským hřebenem přes horu Sušina. Vrchol Králického Sněžníku i pramen řeky Moravy a její horní tok jsou tak nelogicky součástí ryze českého kraje. Podobně je na tom Olomoucký kraj, který protíná historické hranice se Slezskem a je směsicí moravských a slezských historických zemí.

Další zajímavostí této oblasti je hora Klepáč (Klappersteine) 1144 m.n.m., kde se nachází rozvodí mezi třemi úmořími a nazývá se „střechou Evropy“. Poláci vrchol nazývají Trojmorski Wierch. Vrchol tvoří skalnaté svahy s kamennými moři volných rulových kamenů. Tato kamenná pole vznikla rozpadem mrazových srubů a jsou nezpevněná a stále v pohybu. Kameny o sebe klapají. Odtud název Klepý – klepající kameny. Na svazích Klepáče pramení řeky tekoucí do tří moří. Na jižním českém svahu pramení Lipkovský potok, který se u Lichkova vlévá do Tiché Orlice a ta pak do Labe, které teče přes Čechy a Německo do Severního moře.

Na západních svazích polského Kladska pramení Kladská Nisa, která se vlévá do řeky Odry a ta patří k úmoří Baltského moře. Voda pramenící na pravém břehu řeky Moravy, pak odtéká do Dunaje a přes Balkán teče do Černého moře. I zde vede trasa bikemaratonu Škoda Auto Dolní Morava a při projíždění tratě je zde možnost zastavit se na okraji vrcholu plného kamenů s krásným výhledem do Kladské kotliny. Na polské straně hranice stojí konstrukce 25 metrů vysoké dřevěné rozhledny, odkud uvidíte na celý hraniční hřeben i Králický Sněžník.

Text:  Bob Damek