TRASA A:
- do 7. 5. 2023 / 750 Kč
- do 20. 5. 2023 / 850 Kč
- do 31. 5. 2023 / 1000 Kč
- Na místě hotově / 1100 Kč
TRASA B:
- do 7. 5. 2023 / 570 Kč
- do 20. 5. 2023 / 640 Kč
- do 31. 5. 2023 / 700 Kč
- Na místě hotově / 800 Kč
Při online platbě kategorie kadetů a juniorů uplatňují slevu 100 Kč z aktuální částky startovného.
TRASA C:
- do 7. 5. 2023 / 300 Kč
- do 20. 5. 2023 / 400 Kč
- do 31. 5. 2023 / 500 Kč
- Na místě hotově / 500 Kč
Při online platbě kategorie žáků uplatňují slevu 100 Kč z aktuální částky startovného.
DĚTSKÉ ZÁVODY:
- do 7. 5. 2023 / 100 Kč
- Na místě hotově / 150 Kč
Startovné zahrnuje: start na jedné z tras závodu, startovní číslo, servis měření času, občerstvení na trati, možnost mytí kola.
Doporučujeme sjednat si cestovní pojištění.
Všichni účastníci závodu jsou povinni dodržovat platná pravidla silničního provozu a pravidla závodu.
Parkování:
Parkování vozidel je možné POUZE na vyhrazeném místě pro účastníky závodu! Neparkujte na místech vyhrazených pro návštěvníky resortu Dolní Morava. Na parkovišti ani v areálu nenechávejte svá kola a cennosti bez dozoru, za případnou ztrátu neručíme!
- Parkování – Odkaz na bod na mapě
Parkování týmového obytného vozu v prostoru areálu je možné pouze pro týmová vozidla po domluvě na telefonním čísle 602 510 708. Jedná se o týmové vozy se zázemím pro několik osob v týmu. Parkování osobních vozidel a dodávek zde není možné.
Parkování soukromých osobních vozidel je možné dle pokynů resortu zaparkovat na místech tomu určených. Doporučujeme využít autokemp V Zátiší (tel č. 602 456 310).
Důležité informace:
TRASA A – Muži – 90 km / 3000 m, mapa trasy
Bufety:
- 10 km – Chata U Slona – průjezd areálem,
- 26 km a 42 km – Jodlow – pozice na mapě
- 65 km – Kladské sedlo, pozice na mapě
- 76 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková, pozice na mapě
TRASA A – Ženy – 81 km / 2500 m, mapa trasy
- 16 km a 32 km – Jodlow – pozice na mapě
- 55 km – Kladské sedlo, pozice na mapě
- 66 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková, pozice na mapě
TRASA B – 55 km / 1700m, mapa trasy
Bufety:
- 26 km – Kladské sedlo, pozice na mapě
- 39 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková, pozice na mapě
TRASA C – délka 16 km, převýšení 400m, bez bufetu, mapa trasy
Ke stažení:
DĚTSKÉ ZÁVODY – trasa v areálu, okruhy dle věku, rozpis v místě startu
Výdej startovních čísel:
parkoviště Chata U Slona – stan TV Prima, mapa,
- pátek, 2. června od 19:00 do 20:00
- sobota, 3. června:
- TRASA A od 06:00 do 6:40
- TRASA B od 07:00 do 9:15
- TRASA C od 07:00 do 9:15, od 11:15 do 11:45
- Dětské závody: 07:00 do 9:15
V každé kategorii se vyhlašují první tři nejrychlejší jezdci, kteří obdrží věcné ceny.
11:00 – Vyhlášení dětských závodů
14:45 – Vyhlášení TRASA C
15:00 – Vyhlášení TRASA B
16:00 – Vyhlášení TRASA A
Informace k registraci:
Účast na e-bike je možná pouze na trase C. Kategorie se nevyhlašuje.
Děkujeme všem majitelům pozemků.
Akce se koná na pozemcích Arcibiskupství olomouckého, na kterých hospodaří Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o, které umožnily konání akce.
Děkujeme za průjezd Horský areál Kraličák.
Akce je pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. Akce je realizována s přispěním Pardubického kraje.
Akce se uskutečnila za podpory Olomouckého kraje.
Po stopách historické zemské hranice Moravy a na střechu Evropy, kde se potkávají tři úmoří.
Horskou obec Dolní Morava by jste podle názvu asi hledali na Moravě. Tato obec, která se stala moderním horským střediskem cestovního ruchu a turistiky, se ale nachází podle stávajícího územního členění krajů v Čechách v Pardubickém kraji. Ne vždy tomu tak bylo a historické zemské hranice Moravy v masívu Králického Sněžníku a Rychlebských hor, kudy vedou trasy závodu horských kol Prima CUP, jsou naším tipem pro výletem za historií.
Morava je historická země Koruny české a počátky Moravy jsou spojovány s příchodem Slovanů v 6. století a vznikem Velkomoravské říše. Název země souvisí s řekou Moravou, která pramení pod vrcholem Králického Sněžníku a protéká celou Moravou na jih, kde se vlévá do Dunaje. Horský masív Králického Sněžníku a Rychlebských hor tvoří přirozenou zemskou hranici. Na západě Morava hraničí s Čechami, na severu s nyní polským Kladskem a na východě s českým Slezskem. Na dvou místech jsou zde nedaleko od sebe dvě zemská trojmezí.
Když se v 18. století vyměřovala hranice mezi Rakouskem a Pruskem, byly zde osazeny kamenné hraniční mezníky. Asi dvě stě metrů pod vrcholem Králického Sněžníku se dodnes nachází v místě trojmezí vysoký kamenný hraniční mezník atypického tvaru. V minulosti na něm byly vyryty iniciály označení tří zemí, jejichž hranice se zde stýkaly: K.B. (Königreich Böhmen – Království české), M.M. (Markgrafschaft Mähren – Markrabství moravské) a G.G. (Grafschaft Glatz – Hrabství kladské).
Dnes se zde stýkají hranice Čech, Polska a Moravy. Zajímavostí je, že z nějakého důvodu nebylo trojmezí umístěno na vrcholku hory a tak vrchol Králického Sněžníku s nadmořskou výškou 1.423 metrů, lze považovat za nejvyšší na území Moravy. Tuto teorii podporuje i pramen řeky Moravy pod vrcholem a je logické, že vrchol nad pramenem řeky, která dala název celému území moravské země, bude jeho součástí. Oblast kolem pramene je tak celá na historickém území Moravy. Až níže hranici Moravy a Čech tvoří řeka Morava. Navíc se jedná v krajině o zcela dominantní horu dobře viditelnou z dálky a po značnou část roku s bílou sněhovou pokrývkou na vrcholku, která zvýrazňuje výšku a význam hory.
Podobně je vedena historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem i na hoře Praděd a Vysoké holi v Jeseníkách, kde vrcholy jsou na slezské straně hranice. Můžeme tak vyslovit názor, že podle historických zemských hranic, lze označit Praděd (1491 m.n.m.) za nejvyšší vrchol Slezska a Králický Sněžník (1423 m.n.m.) za nejvyšší vrchol Moravy. Na úbočí Pradědu sice bude nejvýše položené místo na Moravě, ale nebude to vrchol hory.
Zajímavostí jistě je i to, že stávající katastry pozemků kopírují v masívu Králického Sněžníku historickou hranici z 18. století přesně tak, jak ji vyměřili tehdejší rakouští a pruští zeměměřiči na základě rakousko-pruské smlouvy o úpravě hranic z roku 1869. Možná právě proto, aby byly tyto vrcholy jednoznačně spojovány s jednotlivými zeměmi, hranice takto úmyslně vyměřili mimo vrcholy. Logické je, že to bylo ve prospěch vítězné pruské strany (území Kladska a Slezska). Králický Sněžník je i nejvyšší horou Kladska. Zde má název Kladský Sněžník (polský název je Śnieżnik Kłodzki, historický německý název byl Glatzer Schneeberg nebo Grosser Schneeberg). Sněžníku se říkalo různě i na české a moravské straně, podle toho, kdo ho považoval za “svůj”. Grulicher/Králický a Spieglitzer/Špiklický ze strany od Nové Seninky a Starého Města.
Když pojedete mezi borůvčím po hraničních singlech rychlebských hor, kde vede dlouhá trasa bikemaratonu ŠKODA AUTO Dolní Morava, dojedete k podobnému kamennému hraničnímu mezníku. Nachází se na turistickém rozcestí nedaleko nejvyšší hory Rychlebských hor. Smrk (Fichtlich) 1126 m.n.m. a je místem trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. I tento původní hraniční kámen je dnes součástí státní hranice s Polskem.
Dnešní hranice krajů vedou bez souvislosti s historickými zemskými hranicemi a nezohledňují geografické hranice krajiny. Například horní tok řeky Moravy tvořil hranici Moravy a Čech a nyní vede hranice pardubického kraje východněji horským hřebenem přes horu Sušina. Vrchol Králického Sněžníku i pramen řeky Moravy a její horní tok jsou tak nelogicky součástí ryze českého kraje. Podobně je na tom Olomoucký kraj, který protíná historické hranice se Slezskem a je směsicí moravských a slezských historických zemí.
Další zajímavostí této oblasti je hora Klepáč (Klappersteine) 1144 m.n.m., kde se nachází rozvodí mezi třemi úmořími a nazývá se „střechou Evropy“. Poláci vrchol nazývají Trojmorski Wierch. Vrchol tvoří skalnaté svahy s kamennými moři volných rulových kamenů. Tato kamenná pole vznikla rozpadem mrazových srubů a jsou nezpevněná a stále v pohybu. Kameny o sebe klapají. Odtud název Klepý – klepající kameny. Na svazích Klepáče pramení řeky tekoucí do tří moří. Na jižním českém svahu pramení Lipkovský potok, který se u Lichkova vlévá do Tiché Orlice a ta pak do Labe, které teče přes Čechy a Německo do Severního moře.
Na západních svazích polského Kladska pramení Kladská Nisa, která se vlévá do řeky Odry a ta patří k úmoří Baltského moře. Voda pramenící na pravém břehu řeky Moravy, pak odtéká do Dunaje a přes Balkán teče do Černého moře. I zde vede trasa bikemaratonu ŠKODA AUTO Dolní Morava a při projíždění tratě je zde možnost zastavit se na okraji vrcholu plného kamenů s krásným výhledem do Kladské kotliny. Na polské straně hranice stojí konstrukce 25 metrů vysoké dřevěné rozhledny, odkud uvidíte na celý hraniční hřeben i Králický Sněžník.
Text: Bob Damek
