TRASA A:
do 24. 4. 2022 / 720 Kč (online platba)
od 25. 4. do 20. 5. 2022, 11:59 / 890 Kč (online platba)
od 20. 5., 12:00 do 25. 5. 2022 / 1000 Kč (online platba pouze kartou)
od 27. 5. do 28. 5. 2022 / 1000 Kč (hotově, nutné vyplnit novou přihlášku)

TRASA B:
do 24. 4. 2022 / 570 Kč (online platba)
od 25. 4. do 20. 5. 2022, 11:59 / 640 Kč (online platba)
od 20. 5., 12:00 do 25. 5. 2022 / 700 Kč (online platba pouze kartou)
od 27. 5. do 28. 5. 2022 / 700 Kč (hotově, nutné vyplnit novou přihlášku)

Sleva pro mládežnické kategorie: Při online platbě kategorie kadetů a juniorů uplatňují slevu – 100 Kč z aktuální částky startovného.

TRASA C:
do 24. 4. 2022 / 400 Kč (online platba)
od 25. 4. do 20. 5. 2022, 11:59 / 450 Kč (online platba)
od 20. 5., 12:00 do 25. 5. 2022 / 500 Kč (online platba pouze kartou)
od 27. 5. do 28. 5. 2022 / 500 Kč (hotově, nutné vyplnit novou přihlášku)

Sleva pro mládežnické kategorie: Při online platbě kategorie žáků uplatňují slevu – 100 Kč z aktuální částky startovného.

DĚTSKÉ ZÁVODY:
do 24. 4. 2022 / 100 Kč (online platba)
od 25. 4. do 20. 5. 2022, 11:59 / 130 Kč (online platba)
od 20. 5., 12:00 do 25. 5. 2022 / 150 Kč (online platba pouze kartou)
od 27. 5. do 28. 5. 2022 / 150 Kč (hotově, nutné vyplnit novou přihlášku)

Startovné zahrnuje: Start na jedné z tras závodu, startovní číslo, servis měření času, teplé jídlo, nealkoholický nápoj, občerstvení na trati, možnost mytí kola. Dětské startovné nezahrnuje občerstvení.

Porada týmů:

• 20:00, registrační stan

Povinnosti účastníka závodu:

• Sjednejte si cestovní pojištění! Trasa vede do Polska. Možnost se připojistit do závodu od Generali Česká pojišťovna za 43 Kč nabízíme také v registraci. 

Udělení titulů MČR:

Titul mistra republiky mohou získat pouze licencování závodníci Českého svazu cyklistiky. Při registraci do dané kategorie je nutné licenci předat ke kontrole delegovaným rozhodčím ČSC. Pro získání národního titulu je nutný start alespoň pěti závodníků v dané kategorii. V případě hodnocení v kategorii U23 je nutné o této skutečnosti informovat rozhodčí před startem závodu.

• Muži Elite
• Muži U23
• Muži Masters I (35-44 let)
• Muži Masters II (45-54 let)
• Muži Masters II (55+ let)
• Ženy Elite
• Ženy U23
• Ženy Masters I (35-44 let)
• Ženy Masters II (45+ let)

Zajímavosti, přehledy:

• Závod se řídí soutěžním řádem ČSC.
• Všichni závodníci se závodu účastní na vlastní nebezpečí. Pořadatel neručí za škody závodníkům vzniklé, ani jimi způsobené

Doporučujeme sjednat si cestovní pojištění (možnost v registračním systému za 43 Kč).

Všichni účastníci závodu jsou povinni dodržovat platná pravidla silničního provozu a pravidla závodu.

Parkování:

Parkování vozidel je možné POUZE na vyhrazeném místě pro účastníky závodu! Neparkujte na místech vyhrazených pro návštěvníky resortu Dolní Morava. Na parkovišti ani v areálu nenechávejte svá kola a cennosti bez dozoru, za případnou ztrátu neručíme!

• Parkování – Odkaz na bod na mapě

Parkování týmového obytného vozu v prostoru areálu je možné pouze pro týmová vozidla po domluvě na telefonním čísle 602 510 708. Jedná se o týmové vozy se zázemím pro několik osob v týmu. Parkování osobních vozidel a dodávek zde není možné. 

Parkování soukromých osobních vozidel je možné dle pokynů resortu zaparkovat na místech tomu určených. Doporučujeme využít autokemp V Zátiší (tel č. 602 456 310).

 

Důležité informace:

TRASA A – Muži – 90 km / 3000 m, mapa trasy

Bufety:

• 10 km – Chata U Slona – průjezd areálem, 
• 26 km a 42 km – Jodlow – pozice na mapě
• 65 km – Kladské sedlo, pozice na mapě
• 76 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková, pozice na mapě

TRASA A – Ženy – 81 km / 2500 m, mapa trasy

• 16 km a 32 km – Jodlow – pozice na mapě
• 55 km – Kladské sedlo, pozice na mapě
• 66 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková, pozice na mapě

TRASA B – 55 km / 1700m, mapa trasy

Bufety:

• 26 km – Kladské sedlo, pozice na mapě
• 39 km – Stříbrnice, Stará Sněžníková, pozice na mapě

TRASA C – délka 16 km, převýšení 400m, bez bufetu, mapa trasy

Ke stažení:

• GPX tras A, B a C
• pozice na mapě – bufety – QR kódy / PDF

DĚTSKÉ ZÁVODY – trasa v areálu, okruhy dle věku, rozpis v místě startu

Výdej startovních čísel:

parkoviště Chata U Slona – stan TV Prima, mapa, 

• pátek, 27. května od 19:00 do 20:00
• sobota, 28. května:
  • TRASA A od 06:00 do 6:40 
  • TRASA B od 07:00 do 9:15
  • TRASA C od 07:00 do 9:15, od 11:15 do 11:45
  • Dětské závody: 07:00 do 9:15

V každé kategorii se vyhlašují první tři nejrychlejší jezdci, kteří obdrží věcné ceny.

11:00 – Vyhlášení dětských závodů

14:45 –  Vyhlášení  TRASA C

15:00 –  Vyhlášení TRASA B

16:00 – Vyhlášení TRASA A

Informace k registraci:

Účast na e-bike je možná pouze na trase C. Kategorie se nevyhlašuje.

Děkujeme všem majitelům pozemků. 

Akce se koná na pozemcích Arcibiskupství olomouckého, na kterých hospodaří Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o, které umožnily konání akce.

Děkujeme za průjezd Horský areál Kraličák.

Akce je pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. Akce je realizována s přispěním Pardubického kraje.

Akce se uskutečnila za podpory Olomouckého kraje.

Po stopách historické zemské hranice Moravy a na střechu Evropy, kde se potkávají tři úmoří.

Horskou obec Dolní Morava by jste podle názvu asi hledali na Moravě. Tato obec, která se stala moderním horským střediskem cestovního ruchu a turistiky, se ale nachází podle stávajícího územního členění krajů v Čechách v Pardubickém kraji. Ne vždy tomu tak bylo a historické zemské hranice Moravy v masívu Králického Sněžníku a Rychlebských hor, kudy vedou trasy závodu horských kol Prima CUP, jsou naším tipem pro výletem za historií.

Morava je historická země Koruny české a počátky Moravy jsou spojovány s příchodem Slovanů v 6. století a vznikem Velkomoravské říše. Název země souvisí s řekou Moravou, která pramení pod vrcholem Králického Sněžníku a protéká celou Moravou na jih, kde se vlévá do Dunaje. Horský masív Králického Sněžníku a Rychlebských hor tvoří přirozenou zemskou hranici. Na západě Morava hraničí s Čechami, na severu s nyní polským Kladskem a na východě s českým Slezskem. Na dvou místech jsou zde nedaleko od sebe dvě zemská trojmezí. 

Když se v 18. století vyměřovala hranice mezi Rakouskem a Pruskem, byly zde osazeny kamenné hraniční mezníky. Asi dvě stě metrů pod vrcholem Králického Sněžníku se dodnes nachází v místě trojmezí vysoký kamenný hraniční mezník atypického tvaru. V minulosti na něm byly vyryty iniciály označení tří zemí, jejichž hranice se zde stýkaly: K.B. (Königreich Böhmen – Království české), M.M. (Markgrafschaft Mähren – Markrabství moravské) a G.G. (Grafschaft Glatz – Hrabství kladské). 

Dnes se zde stýkají hranice Čech, Polska a Moravy. Zajímavostí je, že z nějakého důvodu nebylo trojmezí umístěno na vrcholku hory a tak vrchol Králického Sněžníku s nadmořskou výškou 1.423 metrů, lze považovat za nejvyšší na území Moravy. Tuto teorii podporuje i pramen řeky Moravy pod vrcholem a je logické, že vrchol nad pramenem řeky, která dala název celému území moravské země, bude jeho součástí. Oblast kolem pramene je tak celá na historickém území Moravy. Až níže hranici Moravy a Čech tvoří řeka Morava. Navíc se jedná v krajině o zcela dominantní horu dobře viditelnou z dálky a po značnou část roku s bílou sněhovou pokrývkou na vrcholku, která zvýrazňuje výšku a význam hory.

Podobně je vedena historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem i na hoře Praděd a Vysoké holi v Jeseníkách, kde vrcholy jsou na slezské straně hranice. Můžeme tak vyslovit názor, že podle historických zemských hranic, lze označit Praděd (1491 m.n.m.) za nejvyšší vrchol Slezska a Králický Sněžník (1423 m.n.m.) za nejvyšší vrchol Moravy. Na úbočí Pradědu sice bude nejvýše položené místo na Moravě, ale nebude to vrchol hory.  

Zajímavostí jistě je i to, že stávající katastry pozemků kopírují v masívu Králického Sněžníku historickou hranici z 18. století přesně tak, jak ji vyměřili tehdejší rakouští a pruští zeměměřiči na základě rakousko-pruské smlouvy o úpravě hranic z roku 1869. Možná právě proto, aby byly tyto vrcholy jednoznačně spojovány s jednotlivými zeměmi, hranice takto úmyslně vyměřili mimo vrcholy. Logické je, že to bylo ve prospěch vítězné pruské strany (území Kladska a Slezska). Králický Sněžník je i nejvyšší horou Kladska. Zde má název Kladský Sněžník (polský název je Śnieżnik Kłodzki, historický německý název byl Glatzer Schneeberg  nebo Grosser Schneeberg). Sněžníku se říkalo různě i na české a moravské straně, podle toho, kdo ho považoval za “svůj”. Grulicher/Králický a Spieglitzer/Špiklický ze strany od Nové Seninky a Starého Města.

 Když pojedete mezi borůvčím po hraničních singlech rychlebských hor, kde vede dlouhá trasa bikemaratonu ŠKODA AUTO Dolní Morava, dojedete k podobnému kamennému hraničnímu mezníku. Nachází se na turistickém rozcestí nedaleko nejvyšší hory Rychlebských hor. Smrk (Fichtlich) 1126 m.n.m. a je místem trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. I tento původní hraniční kámen je dnes součástí státní hranice s Polskem. 

Dnešní hranice krajů vedou bez souvislosti s historickými zemskými hranicemi a nezohledňují geografické hranice krajiny. Například horní tok řeky Moravy tvořil hranici Moravy a Čech a nyní vede hranice pardubického kraje východněji horským hřebenem přes horu Sušina. Vrchol Králického Sněžníku i pramen řeky Moravy a její horní tok jsou tak nelogicky součástí ryze českého kraje. Podobně je na tom Olomoucký kraj, který protíná historické hranice se Slezskem a je směsicí moravských a slezských historických zemí.

Další zajímavostí této oblasti je hora Klepáč (Klappersteine) 1144 m.n.m., kde se nachází rozvodí mezi třemi úmořími a nazývá se „střechou Evropy“. Poláci vrchol nazývají Trojmorski Wierch. Vrchol tvoří skalnaté svahy s kamennými moři volných rulových kamenů. Tato kamenná pole vznikla rozpadem mrazových srubů a jsou nezpevněná a stále v pohybu. Kameny o sebe klapají. Odtud název Klepý – klepající kameny. Na svazích Klepáče pramení řeky tekoucí do tří moří. Na jižním českém svahu pramení Lipkovský potok, který se u Lichkova vlévá do Tiché Orlice a ta pak do Labe, které teče přes Čechy a Německo do Severního moře. 

Na západních svazích polského Kladska pramení Kladská Nisa, která se vlévá do řeky Odry a ta patří k úmoří Baltského moře. Voda pramenící na pravém břehu řeky Moravy, pak odtéká do Dunaje a přes Balkán teče do Černého moře. I zde vede trasa bikemaratonu ŠKODA AUTO Dolní Morava a při projíždění tratě je zde možnost zastavit se na okraji vrcholu plného kamenů s krásným výhledem do Kladské kotliny. Na polské straně hranice stojí konstrukce 25 metrů vysoké dřevěné rozhledny, odkud uvidíte na celý hraniční hřeben i Králický Sněžník.

Text:  Bob Damek